Nejvíce rozšířeným mýtem o včelaření je ten, že včely jsou chovány …  

Zima

Zimní období neslouží včelařům pouze k odpočinku, koncem ledna je včelařovou povinností odevzdat měl ze svého stanoviště na odeslání do laboratoře pro kontrolu napadení varroázou (roztočem Varroa destructor). Včelař se stará, aby včelstva nebyla opakovaně rušena (ptactvem, zvířaty, myšmi) ani větvemi stromů, které by se za větru otíraly nebo tloukly do stěn úlů. Aby včely měly stále dostatečný přísun čerstvého vzduchu i v případě, že česno náhodou zapadne sněhem. Nasloucháním u pootevřeného očka nebo u česna lze zjišťovat aktuální kondici zimujících včelstev. Včely využívají náhlých oteplení k omezeným proletům a vykálení, jinak setrvávají v klidovém režimu, spotřeba zásob je malá. Je dost času na vyhodnocení průběhu uplynulé sezóny, porovnání provedených zásahů ve včelstvech s minulými roky a odhalení případných chyb. Včelař si může zajistit potřebné vybavení, studiem odborné literatury si upevňovat a rozšiřovat svoje vědomosti. Další činností může být příprava, stloukání a drátkování nových rámečků nebo zpracování vosku získaného během uplynulé sezóny.

Předjaří

V závislosti na povětrnostních podmínkách a postupnému zvyšování počtu teplejších dní dochází ve druhé polovině února nebo začátkem března k hromadným proletům včel – včelstva se probouzí. Máme-li tu možnost, sledujeme chování včelstev při proletech, dozvíme se tak základní informace o jejich stavu. Hromadné vyletování a návraty včel do úlu znamenají dobrý stav, vyletují-li včely ojediněle, ale při poklepu to v úlu silně zahučí, toto včelstvo je také v pořádku a prolet ještě nepotřebuje. Krouží-li včely kolem úlu a některé zmateně pobíhají po česně, bývá to známkou osiřelosti. Nevyletují-li včely vůbec nebo se jen malátně pohybují po česně, může jít o hlad. Tento stav je třeba co nejdříve vyřešit přidáním zásobních plástů nebo jejich přemístěním k chumáči. Nemáme-li rezervní plásty nebo je-li nevhodné počasí, dáme na horní loučky nad chumáč placku medocukrového těsta. Osiřelé včelstvo můžeme spojit s některým slabším včelstvem nebo k němu přidat k tomu účelu připravený vyzimovaný oddělek s kladoucí matkou. Potěžkáním horních nástavků ověříme stav zásob i u ostatních včelstev. V případě, že včely mají daleko ke zdroji vody, vytvoříme jim napajedlo, jakmile to teploty dovolí a než si včely zvyknou létat jinam. Zabráníme tak ztrátám létavek, které mohou při transportu studené vody do úlu snadno zkřehnout a uhynout. Je možné dodávat včelám vodu i přímo do úlu prostřednictvím některého z dostupných typů krmítek. Do vody lze přidat i kuchyňskou sůl, v množství půl čajové lžičky na jeden litr vody. Zdravotní stav včelstev průběžně kontrolujeme na podložkách, nic jiného zatím dělat netřeba.

Jaro

Za vhodných teplot (nejlépe kolem 15°C) přichází čas na ošetření včelstev proti varroáze – nátěr plodu a následnou fumigaci – dokud je plodu ještě málo. Termíny a způsoby léčení jsou podrobněji popsány v samostatném článku. Teprve s dalším postupným oteplováním a přínosem prvního čerstvého pylu včelí matky zakládají větší plochy plodu. S jarní prohlídkou zdravých včelstev není třeba spěchat, až když teploty stoupnou nad 15°C, provedeme jejich kontrolu. Sledujeme stav zásob, kvalitu kladení matek, sílu včelstev, přičemž můžeme slabší včelstva posílit plodem od silnějších nebo je zúžit na menší počet nástavků, jsou-li oslabená hodně. Vážně nemocná včelstva utratíme, aby se nákaza zalétáváním nerozšířila do ostatních úlů na stanovišti. Rámečky z těchto úlů vytavíme, do zdravých včelstev je nedáváme a nástavky samotné vyčistíme a vydesinfikujeme. V závislosti na vzdálenosti vodního zdroje zřizujeme včelám napajedla, existují i rozličná krmítka, kterými lze podávat vodu přímo do úlů. Jak jaro postupuje, v přírodě rozkvétá stále více rostlin, které včelám poskytují dostatek pylu, zejména vrby jsou pro včely pravým požehnáním. Létavky dosedají na česna obtěžkané velkými žlutými pylovými rousky a než zalezou dovnitř úlu, musí si odpočinout. Pozorně sledujeme sílu včelstev a kvetení signálních rostlin. Většinou s rozkvětem třešní přichází čas umístit do včelstev stavební rámky, na kterých včely staví větší buňky, do nichž matka klade trubčí plod. Současně už bývají včelstva dostatečně silná pro přidání medníkových nástavků. Ještě i v této době můžeme vyrovnávat sílu přemístěním plodových plástů ze silnějších včelstev, zároveň odebereme případné přebytečné plásty se zásobami, aby mělo včelstvo prostor na přínos nové sladiny a matka dostatek místa na kladení. Mezi plodiště a medník můžeme vložit mateří mřížku, ale není to podmínkou, včelařit se dá i bez ní.  Rozkvětem jabloní vrcholí první vydatná jarní snůška, včely donášejí velké množství čerstvé sladiny, líhnou se nové včely a v úlech začíná být těsno. Je-li to potřebné, poskytneme včelám další prostor tím, že přidáme další medníkový nástavek a to tak, že podložíme stávající medník novým nástavkem. Provádíme i další protirojová opatření, která zahrnují širokou škálu možností od vkládání a vyřezávání stavebních rámků a mezistěn (zaměstnání včel stavbou) po tvorbu oddělků odebíráním zakladených plodových plástů. V tomto období také můžeme začít s chovem matek. Podle posledních výzkumů (2014) probíhá páření včel v 50% případů do vzdálenosti 2,5 km, v 75% do 5 km a v 90% do 7,5 km. Nejdelší zaznamenaná vzdálenost trubce od domovského včelstva byla 16 km. Průběžně nahrazujeme tmavé plásty mezistěnami. Ze starých plástů a vyřezaných stavebních rámků tím získáme kvalitní vosk, ze kterého si později můžeme nechat udělat vlastní mezistěny. Někdy už v polovině května, po významné snůšce z ovocných stromů, můžeme přistoupit k prvnímu vytáčení medu, do kterého se pustíme nejlépe v brzkých ranních hodinách, aby nám včelky do zralého medu nenanosily čerstvou sladinu. Zralost medu je možné změřit refraktometrem, obsah vody by neměl přesahovat 18%. Nemáme-li přístroj, vodítkem bude provedení trhové zkoušky, kdy prudším trhnutím vodorovně drženého plástu zjistíme, zda z něj med neodkapává. Med je zralý, když k odkapávání nedochází.

Časné léto, plné léto

Po snůšce z ovocných stromů, ale někdy ještě dříve může docházet k rojení včelstev. Toto období zpravidla trvá od druhé poloviny května do konce první červnové dekády. I přes výše zmíněná opatření se stává, že k rojení včel dojde. Původní matka zaklade matečníkové misky a s částí včelstva opustí úl. I když je rojení přirozenou vlastností, včelaře příliš netěší, protože se negativně projevuje na medném výnosu vyrojeného včelstva. Včelstva jsou na vrcholu svého vývoje, počet včel v úlu může dosahovat až kolem 50 tisíc jedinců (u velmi silných včelstev i více). Zkušenější včelaři v tomto období využívají rozmnožovacího pudu včel a věnují se chovu nových matek. Dostatek včelí pastvy umožňuje včelám vytvářet a ukládat do medníků zásoby medu z řepky, jetelů i dalších kvetoucích rostlin. Při vhodném počasí se objevuje i medovicová snůška z lesních porostů. Tam kde je to potřeba, vyměňují včelaři 3 a více let staré matky, aby zimní generaci zakladly už nové mladé včelí královny. Jsou-li teploty velmi vysoké, je možné dodávat vodu včelám přímo do úlů, zvláště mají-li daleko ke zdroji vody.

Podletí

Asi tak 14 dní po odkvětu lip nastává včelařské podletí. Jde o nejdůležitější období pro život včelstva – přípravu na zimu. Podle průběhu počasí a snůškových možností je zhruba do začátku třetí červencové dekády potřeba ze včelstev vytočit med a odebrat medníkové nástavky, případně mateří mřížky. Z úlů vyjmeme také stavební rámky, zborcené plásty a nedostavěné mezistěny. Následně včelstva ošetříme Formidolem proti varroáze. Po zjištění, nakolik jsou včelstva napadena roztočem Varroa destructor, zvážíme ošetření Gabonovými pásky (zpravidla během srpna). Krmný roztok v tomto období dodáváme proto, aby jej zpracovala ještě letní krátkověká generace včel, která do zimy úly stejně opustí. Před zahájením krmení je nutné zredukovat velikost vletového otvoru, zejména u oddělků je velká opatrnost na místě, aby nedošlo k vyloupení včelstva, protože zdrojů včelí pastvy v přírodě ubývá, krajina je vyprahlá a včely slídí, kde mohou. Česna také opatříme zábranami proti hlodavcům. Podložka ve dně úlu je nám velkým pomocníkem – neklamnou známkou loupeže bývá výskyt voskových drobečků, křidélek a nožiček na přední straně podložky pod vletovým otvorem.
Včasné zúžení česna ještě může včelstvo zachránit, ale všimneme-li si probíhající loupeže pozdě, je s ním zpravidla konec. Z tohoto důvodu je v období od zahájení krmení až do doby, kdy včely přestanou nosit pyl pravidelná kontrola dění na česně velmi žádoucí. Na začátku krmení volíme cukerný roztok v poměru 1:1, aby si včely na přikrmování nejprve zvykly, poté pokračujeme roztokem v poměru 3:2. Přísun potravy podněcuje matku ke kladení dostatečného počtu včel dlouhověké zimní generace, která bude rozhodující jak pro přežití včelstva přes zimu tak pro medné výnosy v příštím roce.  Při vysokých letních teplotách dbáme, aby se včelstva nepřehřívala, v případě nutnosti i zastíněním úlů. Máme čas vyčistit a případně opravit odebrané medníkové nástavky, medomet i jiné včelařské vybavení. Zpracujeme odebrané plásty na vosk, vyčistíme a vydesinfikujeme rámečky.

Podzim a zima

Včelstva využívají posledních kvetoucích rostlin ke sběru a uložení pylu do plástů pro jarní období. Letová aktivita včel zvolna slábne, připevníme proto k česnům zábrany proti vniknutí myší a rejsků dovnitř úlu. V první polovině září je možné ještě využít příznivého počasí a provést podzimní prohlídku včelstev. Ověřujeme zejména přítomnost plodu (matky) a množství zásob. Pokud jsme to neudělali již před zahájením krmení, definitivně doupravíme sezení včelstev na zimu. Vyjmeme z nástavků krajní rámky (zadní), které mají tendenci při nedostatečném větrání přes zimu plesnivět. Je-li množství zásob nedostatečné, dokrmíme na cílových cca 15kg na včelstvo (ve vyšší nadmořské výšce až 20kg). Zasíťovaná dna necháváme stále otevřená, aby si včely zvykaly na snižující se teploty a matky včas ukončovaly plodování. Průběžně vkládáme podložky a sledujeme spad roztočů Varroa destructor, při silném napadení vhodným způsobem zasáhneme. Ve druhé polovině října provedeme první fumigaci, která omezí napadení včelstev varroázou, další ošetření provedeme v listopadu a poslední ošetření aerosolem v první prosincové dekádě.

Napsal : Zbyněk Folk, volně podle Včelařství, Vl. Veselý a kolektiv, 2013