Informace pro veřejnost

Zajímavosti ze života včel

•  Druh včela medonosná (Apis mellifera) se vyskytoval na Zemi už před více než 15 miliony let
• Po poslední době ledové (asi před 500 tisíci lety) se včela rozšířila do všech k jejímu životu vhodných oblastí Afriky, Evropy a Asie až k Tichému oceánu. Tak vzniklo postupně mnoho geografických plemen. Člověk pak chov včely medonosné rozšířil i do Ameriky a Australie
•  Na území ČR bylo původní plemeno včely tmavé, dnes nahrazené včelou kraňskou
• Včelstvo tvoří jediná včelí samička (matka), několik stovek samečků (trubců) a 15 – 60 tisíc nedokonale vyvinutých samiček (dělnic)
•  Larvička budoucí matky je včelami krmena po celou dobu larválního vývoje produktem hltanových žláz mladých včel (mateří kašičkou). Tato vysoce hodnotná strava způsobí, že se matka vyvine v plně hodnotnou samičku za necelých 16 dnů
•  V prvních pěti dnech vzroste hmotnost larvy matky až 2 000 krát
•  Dospělá matka klade v době rozvoje až 2 000 vajíček denně a hmotnost nakladených vajíček podstatně převyšuje hmotnost samotné matky
•  Matka žije 3 – 5 let a ročně naklade 150 – 200 tisíc vajíček
• Matka se páří opakovaně při snubních výletech s více (5 – 12) trubci a takto získané spermie uložené v semenném váčku v těle matky vystačí k oplodnění vajíček po celý její život
•  Samečci (trubci) se líhnou z neoplozených vajíček, jejich vývoj trvá 24 dnů
•  Trubci nemají žihadlo
•  V pohlavní dospělosti (po 8. – 15 dnu) vyletují trubci na tzv. trubčí shromaždiště, kde se za letu páří s mladou matkou a poté hynou
•  V době rozvoje včelstva jsou trubci živení včelami, v podletí však včely trubce přestávají krmit a zesláblé je vyhánějí z úlů
•  Včela dělnice se vyvíjí z oplozeného vajíčka stejně jako matka, ale kvalita potravy určuje, že má dělnice nedokonale vyvinuté vaječníky. Líhne se po 21 dnech od položení vajíčka
•  V době intenzivní činnosti (od jara do podletí) žije dělnice 6 – 8 týdnů, podzimní generace nezatížená prací přežívá až do příštího jara (7 – 9 měsíců)
•  Dělnice dokáže pomocí zvláštních pohybů (včelích tanečků) předat ostatním včelám informaci o směru a vzdálenosti zdroje potravy
•  Včely komunikují prostřednictvím specifických chemických látek (feromonů), z nichž každá vyvolá jinou reakci
•  K získání 1 kg medu musí včely navštívit 5 – 7 milionů květů, při čemž uletí až 280 tisíc km (pro představu je to asi 7 obletů rovníku)
•   Jedna včela vyprodukuje za svůj život asi 2,5g medu (cca půl čajové lžičky)
•  Včelstvo spotřebuje ročně 70 – 120 kg medu, 35 kg pylu a 150 l vody
•  Ve včelami přinášené sladině je 50 – 85 % vody, zatímco ve zralém medu je obsah vody do 20 %
•  Včely staví plásty, v nichž vychovávají plod a uchovávají zásoby z vosku – produktu metabolizmu vlastního těla. Tvoří se ve voskových žlázkách včel a po vyloučení tuhne ve voskové šupinky. Na 1 kg vosku je třeba 1,2 – 1,8 milionů těchto šupinek
•  K tmelení drobnějších spár a pokrývání stěn úlů užívají včely propolis, směs rostlinných pryskyřic a vosku zpracovávaná včelami pomocí výměšků jejich žláz
•  Všechny včelí produkty – med, mateří kašička, včelí jed, vosk, propolis a zpracovaný pyl jsou využívány ve farmaceutickém a kosmetickém průmyslu
•  Největší význam včel však tkví v jejich opylovací činnosti. Ekonomicky se tato činnost uvádí jako pěti- až desetinásobek výnosů z produkce medu
•  V opylovací činnosti je cenná především tzv. florokonstantnost včel, kdy včela při jednom výletu sbírá pyl pouze z květů jednoho druhu rostlin a tím přenáší z květu na květ vždy biologicky účinný pyl
• Včela se účastní opylování hmyzosnubných rostlin z 90 – 95 %, přičemž se výnosy dobře opylených kultur zvyšují o 20 – 50 %
•  Pokud bychom měli nějak vyjádřit energetickou produkci včel, tak jedno včelstvo vyprodukuje za rok takové množství energie, které by stačilo k celoročnímu svícení 40W žárovky